V experimentu byly použity vepřové pečeně a hovězí nízký roštěnec (anatomicky stejné svaly: m. longissimus lumborum), které pocházely od 6 kusů skotu (porážková váha 509 ± 24 kg) nebo od 6 prasat (117 ± 13 kg). Po porážce proběhlo chlazení po dobu 48 h, následně byly z pravých půlek odebrány pečeně a nízké roštěnce.
Maso pochází z velké části z kosterní svaloviny. Biochemické procesy, které probíhají ve svalech za života jatečných zvířat, pokračují (byť v rozdílných podmínkách a s rozdílnou intenzitou) také po porážce zvířat, tj. post-mortem. Výsledkem biochemických reakcí ve svalových vláknech je vznik různých metabolitů. Jejich výzkumem se zabývá mladý vědní obor, metabolomika.
Hledání nových biomarkerů pro hodnocení kvality masa během postmortálních procesů vedlo ke studiu buněčných organel zapojených do regulace buněčného stresu. Je to případ endoplazmatického retikula (ER). Stres před porážkou zvířat významně zvyšuje oxidační stres ve svalových vláknech, který může změnit normální funkci ER ve svalech zvířat.
Mražení masa se považuje za jednu z nejefektivnější konzervačních metod, ale výzvou zůstává zachování fyzikálně-chemických vlastností (např. textura, barva a schopnost masa vázat vodu) i vlastností senzorických (chuť a vůně) po následném rozmrazení masa.
Trh s vepřovým masem v červenci 2024 v jihozápadní Evropě
Skupina MULTIVAC získala majoritu v Italianpack S. p. A.
Zvyšují ultrazpracované potraviny riziko zánětu a narušují imunitní funkce?
Kvasinka Debaryomyces hansenii jako ochranná kultura proti růstu nežádoucích plísní
Vepřové porážky v Německu v r. 2023