Salmonelózy stojí ročně Evropskou unii okolo 3 miliard euro (Staes et al., 2019). V roce 2018 bylo ve 28 členských státech evidováno celkem 91 857 potvrzených případů salmonelóz s mírou oznámení (notification rate) 20,1 případů na 100 tis. obyvatel (EFSA, 2019). Česká republika spolu se Slovenskem se již několik let řadí mezi země s relativně nejvyšším podílem evidovaných potvrzených případů (tab. 1).
Nejčastěji se člověk infikuje salmonelami požitím kontaminovaných potravin (63 %), následuje přímý kontakt se zvířaty (13 %, z toho kontakt s farmovými zvířaty 53 %, domácími mazlíčky 40 %, zbytek kontakt s volně žijícími), vzájemný přenos mezi osobami se na šíření salmonel podílí přibližně 10 % a kontaminovaná voda 8 % (Christidis et al., 2020). Teplokrevná zvířata jsou tak hlavním zoonotickým rezervoárem pro infekce lidí (Tanner and Kingsley, 2018). Z potravin se na šíření salmonel u lidí nejčastěji podílejí vejce a výrobky z vajec, drůbeží maso a také maso vepřové (EFSA, 2019).
Salmonelózy se řadí mezi infekční nemoci s jedním z největších zatížení lidského zdraví (Herrero-Fresno and Olsen, 2018). Scallan et al. (2015) vypočítali pro USA hodnoty tzv. roků života se zdravotním postižením (disability adjusted life years, DALY) pro sedm nejvýznamnějších patogenů způsobujících alimentární onemocnění. Salmonely (všechny sérovary S. enterica kromě S. Typhi) se umístily na první pozici s nejvyšší hodnotou zatížení.
Tab. 1: Statistika výskytu humánní salmonelózy v letech 2014-2018 (pramen: EFSA, 2019)
| 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | |
| Celkový počet potvrzených případů (EU-28) | 91 857 | 91 590 | 94 425 | 94 477 | 92 012 |
| počet potvrzených případů/100 tis. obyv. (EU-28) | 20,1 | 19,7 | 20,5 | 21,0 | 20,7 |
| počet potvrzených případů/100 tis. obyv. (ČR) | 102,7 | 108,5 | 110,0 | 117,7 | 126,1 |
| počet potvrzených případů/100 tis. obyv. (SR) | 124,8 | 106,5 | 97,7 | 89,3 | 75,3 |
Cílem patogenních bakterií není primárně škodit hostitelskému organismu, ale využít ho jako své životní prostředí včetně zdrojů všech potřebných živin a energie. Hostitelské organismy se proti patogenům brání jednak svými přirozenými obrannými mechanismy (např. nízkou hodnotou pH v žaludku), jednak svým imunitním systémem.
Patogenní bakterie vyvinuly nebo získaly během evoluce mechanismy, které jim umožňují 1) přežít nepříznivé prostředí, se kterým se v organismu hostitele setkají;
2) využívat živiny, které se v prostředí jejich existence nacházejí a které potřebují pro svůj metabolismus a pro své množení.
Tyto mechanismy bakterií řadíme mezi tzv. faktory virulence. Na jejich účinnosti a odolnosti při kontaktu s imunitním systémem hostitelského organismu potom záleží, zda dojde k infekci a poškození zdraví hostitele.
Přestože se celosvětově na potírání salmonel a na prevenci salmonelóz vynakládají obrovské finanční prostředky, výsledky stále ukazují, že se člověk nemůže v tomto boji považovat za vítěze. Každoroční statistiky to jasně potvrzují. Příčinou je genetická výbava salmonelových buněk, která jim udílí možnost zapojení velice účinných zbraní na překonání obranných bariér a imunitního systému hostitelských organismů.
V tištěném vydání časopisu Maso č. 5/2020, který vychází 31. srpna, naleznete na str. 32-41 celé znění článku včetně seznamu použité literatury.
Kam
