Odkud dovážíme vepřové maso?

Je docela známá věc, že různé statistiky zabývající se stejnou oblastí, nám ukazují různá data. Informace o světové i regionální produkci mas ze statistik OECD/FAO nebo USDA nejsou zcela shodné. Podobně se liší údaje o dovozu vepřového masa do ČR. Podle ČSÚ se k nám vloni dovezlo 289 647 t vepřového masa. Statistiky ITC [International Trade Centre (Mezinárodní obchodní centrum) je multilaterální agenturou se společným mandátem se Světovou obchodní organizací a Organizací spojených národů prostřednictvím Konference OSN o obchodu a rozvoji. Centrum bylo založené v roce 1964, a začalo jako čtyři lidé sedící kolem stolu s přemýšlením o tom, jak vytvořit efektivní obchodní organizaci, která by pozdvihla světové ekonomiky. Nyní je to mocná instituce s více než 400 lidmi různého původu zaměřená na „obchod pro dobro“ (https://intracen.org/about-us)] uvádí větší číslo: 328 779 t (vepřové maso včetně vedlejších produktů a sádla, bez masných výrobků nebo masných polotovarů). Rozdíl je „pouhých“ 39 132 t. Bez ohledu na to se ze statistik ITC můžeme dozvědět podíly, které připadají na jednotlivé země, které k nám vepřové maso dodávají. Detaily ukazuje tabulka.

Tab.: Množství dovezeného vepřového masa (včetně vedlejších produktů a sádla, bez zpracovaného masa) do ČR v letech 2018-2022 (údaje v tunách; pramen: kalkulace ITC podle statistik Eurostat)

Z tabulky je zřejmá jasná dominance Německa, které samotné zajišťuje okolo jedné třetiny dovozu vepřového masa do ČR. Přestože se v posledních letech domácí produkce vepřového v Německu snižuje, klesá také tamní průměrná spotřeba masa. Od vypuknutí afrického moru prasat je pro německé vepřové uzavřený čínský trh, který dříve představoval hlavní exportní destinaci. Je proto logické, že přebytky vepřového masa končí částečně na českém trhu. Dvojkou je Španělsko, které se v uplynulých dvou letech dostalo na první místo v produkci vepřového v EU. Stejně jako v případě Německa, i španělské vepřové má stabilní pozici na českém trhu a za posledních pět let se dodávky pohybovaly podle statistik ITC mezi 60-70 tisíci tunami.

Ke konci druhé dekády se na třetí pozici v pořadí exportérů vepřového do ČR dostala Belgie. Země s přibližně stejným počtem obyvatel jako ČR má oproti naší zemi téměř pětinásobně vyšší produkci vepřového masa (v r. 2022: ČR 216,7 tis. t; Belgie 1,03 mil. t). V ČR se dokázala prosadit díky vysoké kvalitě a výborné zmasilosti jatečně upravených těl. V porovnání k r. 2021 se dovoz belgického vepřového masa vloni snížil o 15 %, uvidíme, jaký bude vývoj v dalších letech. Čtyřkou v dodávkách vepřového je Polsko s loňským podílem 11 %. První čtyři země držely v roce 2022 podíl na importu vepřového do ČR necelých 80 %, což svědčí o docela vysoké koncentraci.

V první desítce dodavatelských států (všechno členské země EU) jsou také sousední Slovensko a Rakousko. Zatímco import ze Slovenska se vloni meziročně zdvojnásobil, rakouského vepřového bylo na našem trhu méně. Vloni exportovalo Rakousko do Česka jen 44 % množství oproti r. 2021. Důvodem mohly být vysoké ceny. Vepřové se vloni dostalo na historická maxima, což mohlo odradit od dražšího nákupu rakouského masa. Čeští zpracovatelé dali pochopitelně přednost vepřovému ze Slovenska.