Je docela známá věc, že různé statistiky zabývající se stejnou oblastí, nám ukazují různá data. Informace o světové i regionální produkci mas ze statistik OECD/FAO nebo USDA nejsou zcela shodné. Podobně se liší údaje o dovozu vepřového masa do ČR. Podle ČSÚ se k nám vloni dovezlo 289 647 t vepřového masa. Statistiky ITC [International Trade Centre (Mezinárodní obchodní centrum) je multilaterální agenturou se společným mandátem se Světovou obchodní organizací a Organizací spojených národů prostřednictvím Konference OSN o obchodu a rozvoji. Centrum bylo založené v roce 1964, a začalo jako čtyři lidé sedící kolem stolu s přemýšlením o tom, jak vytvořit efektivní obchodní organizaci, která by pozdvihla světové ekonomiky. Nyní je to mocná instituce s více než 400 lidmi různého původu zaměřená na „obchod pro dobro“ (https://intracen.org/about-us)] uvádí větší číslo: 328 779 t (vepřové maso včetně vedlejších produktů a sádla, bez masných výrobků nebo masných polotovarů). Rozdíl je „pouhých“ 39 132 t. Bez ohledu na to se ze statistik ITC můžeme dozvědět podíly, které připadají na jednotlivé země, které k nám vepřové maso dodávají. Detaily ukazuje tabulka.

Tab.: Množství dovezeného vepřového masa (včetně vedlejších produktů a sádla, bez zpracovaného masa) do ČR v letech 2018-2022 (údaje v tunách; pramen: kalkulace ITC podle statistik Eurostat)

2018

2019 2020 2021 2022

podíl v % v r. 2022

celkem

318 522

312 720 308 578 318 582 328 779

100,0

z toho:
Německo

110 049

100 737 99 091 113 770 117 501

35,7

Španělsko

68 766

71 271 63 797 62 480 70 240

21,4

Belgie

29 184

37 196 41 704 45 453 38 544

11,7

Polsko

37 615

31 722 36 855 39 040 36 102

11,0

Nizozemsko

19 415

15 712 16 229 10 684 13 399

4,1

Itálie

8 763

13 024 9 831 7 801 12 260

3,7

Francie

13 455

13 553 12 500 10 397 11 479

3,5

Slovensko

3 334

2 617 3 275 4 398 10 186

3,1

Rakousko

17 796

16 542 15 218 16 076 7 044

2,1

Irsko

3 856

2 960 3 477 3 089 4 946

1,5

Dánsko

2 665

1 930 1 701 2 185 3 502

1,1

Maďarsko

1 026

1 979 833 1 360 1 313

0,4

 

Z tabulky je zřejmá jasná dominance Německa, které samotné zajišťuje okolo jedné třetiny dovozu vepřového masa do ČR. Přestože se v posledních letech domácí produkce vepřového v Německu snižuje, klesá také tamní průměrná spotřeba masa. Od vypuknutí afrického moru prasat je pro německé vepřové uzavřený čínský trh, který dříve představoval hlavní exportní destinaci. Je proto logické, že přebytky vepřového masa končí částečně na českém trhu. Dvojkou je Španělsko, které se v uplynulých dvou letech dostalo na první místo v produkci vepřového v EU. Stejně jako v případě Německa, i španělské vepřové má stabilní pozici na českém trhu a za posledních pět let se dodávky pohybovaly podle statistik ITC mezi 60-70 tisíci tunami.

Ke konci druhé dekády se na třetí pozici v pořadí exportérů vepřového do ČR dostala Belgie. Země s přibližně stejným počtem obyvatel jako ČR má oproti naší zemi téměř pětinásobně vyšší produkci vepřového masa (v r. 2022: ČR 216,7 tis. t; Belgie 1,03 mil. t). V ČR se dokázala prosadit díky vysoké kvalitě a výborné zmasilosti jatečně upravených těl. V porovnání k r. 2021 se dovoz belgického vepřového masa vloni snížil o 15 %, uvidíme, jaký bude vývoj v dalších letech. Čtyřkou v dodávkách vepřového je Polsko s loňským podílem 11 %. První čtyři země držely v roce 2022 podíl na importu vepřového do ČR necelých 80 %, což svědčí o docela vysoké koncentraci.

V první desítce dodavatelských států (všechno členské země EU) jsou také sousední Slovensko a Rakousko. Zatímco import ze Slovenska se vloni meziročně zdvojnásobil, rakouského vepřového bylo na našem trhu méně. Vloni exportovalo Rakousko do Česka jen 44 % množství oproti r. 2021. Důvodem mohly být vysoké ceny. Vepřové se vloni dostalo na historická maxima, což mohlo odradit od dražšího nákupu rakouského masa. Čeští zpracovatelé dali pochopitelně přednost vepřovému ze Slovenska.