Během posledních 60 let se v Norsku spotřeba masa zdvojnásobila. V 50. letech 20. století zkonzumoval každý Nor průměrně 35 kg masa ročně. Do 80. let probíhal poměrně strmý růst spotřeby masa. Zvyšování zájmu o maso souviselo s vzestupem kupní síly obyvatelstva. V roce 1959 utratili Norové za potraviny v průměru 45 % svých příjmů, v roce 2020 to bylo již jen 11 %. Od 80. let se spotřeba masa zvyšovala jen mírně a od r. 2007 se ustálila na hladině okolo 70 kg/osobu a rok.

Ve srovnání s dalšími severskými státy mají Norové nejnižší spotřebu masa. Švédové, Dánové a Islanďané zkonzumují za rok v průměru o 5 (Švédsko), 12 (Dánsko), nebo 22 kg (Island) více masa. Z hlavních druhů masa dominuje v Norsku vepřové, stejně jako tomu bylo i v r. 1959 (viz tab. 1). Tehdy snědli Norové přibližně stejné množství také hovězího masa (okolo 14 kg/osobu a rok). Spotřeba kuřecího masa byla tehdy zanedbatelná. Dnes ale Norové spotřebují více kuřecího masa než hovězího (tab. 2). Průměrná spotřeba skopového masa je v Norsku vysoká – okolo 5 kg/osobu a rok. V Evropě sní více skopového jen na Islandu nebo v Řecku. Norové mají poměrně vysoký příjem živočišných bílkovin. I když ve srovnání s ČR je průměrná spotřeba masa téměř o 10 kg nižší, kompenzují to konzumací ryb. Ta je s 50 kg/osobu a rok jedna z nejvyšších v Evropě. Dánové např. konzumují ročně na osobu okolo 20 kg ryb.

Tab. 1: Vývoj spotřeby masa v Norsku v letech 1959-2021 (pramen: Ueland et al., 2022)

Druh masa

domácí spotřeba masa v tunách JUT

1959

1989 2019

2021

hovězí

48 300

73 600 100 000

103 000

vepřové

50 300

82 600 133 100

138 300

skopové

15 100

24 900 24 400

25 900

koňské

2 200

800 0

0

drůbeží

2 500

19 300 107 400

116 000

v kg/osobu a rok

34,0

48,3 68,7

71,3

 

Tab. 2: Průměrná spotřeba masa v hodnotě na kosti v Norsku v r. 2020 (pramen: Ueland et al., 2022)

Druh masa

v kg/osobu a rok

hovězí

19,5

vepřové

26,1

skopové

4,8

drůbeží

20,2

celkem

70,6

 

Použitá literatura:

Ueland, Ø., Rødbotten, R., Varela, P. (2022): Meat consumption and consumer attitudes – A Norwegian perspective. Meat Science, 192; 108920