Výraz „umělé maso“ použitý v nadpisu se týká náhrady masa připravené z buněčných kultur. V angličtině se v odborné či vědecké literatuře nejčastěji používá termín cultured meat, pro který se český ekvivalent nehledá snadno. Pojem maso z buněčných kultur je asi nejvýstižnější, ale trochu moc dlouhý. Ve studii, o které píšeme v tomto příspěvku, se používá také výraz artificial meat, tj. umělé maso. V následujícím textu bude proto použit tento termín.
Prestižní časopis Meat Science zveřejnil letos v únoru studii francouzských vědců na téma přijatelnosti umělého masa mezi potenciálními zákazníky ve Francii (Hocquette, E. et al.: Does the future of meat in France depend on cultured muscle cells? Answers from different consumer segments. Meat Science https://doi.org/10.1016/j.meatsci.2022.108776). Průzkum mezi respondenty byl proveden formou on-line dotazníku.
Podle autorů byl tento průzkum proveden s nejvyšším počtem respondentů ve srovnání s jakýmkoli předchozím průzkumem provedeným ve Francii nebo dokonce ve světě na téma umělé maso. Kromě toho tuto studii provedla skupina výzkumníků patřících do veřejných výzkumných organizací, které nejsou ve spojení se soukromými společnostmi, se zájmem uvést tuto biotechnologii na trh, na rozdíl od některých předchozích průzkumů.
Respondenti (n = 5 418) se vyznačovali nadměrným zastoupením mladých lidí (40,5 % ve věkové skupině 18-30 let; 36,2 % ve skupině 31-50 let; 23,3 % starších 51 let), odborníků z oboru zpracování masa (32,8 %) nebo vědců (7,9 % v oboru výzkumu masa, 36,8 % z jiného oboru) ve srovnání s francouzskou populací. Z 5 418 oslovených bylo 6,2 % vegetariánů/veganů. Mezi oslovenými bylo 52,6 % žen a 47,4 % mužů.
Přibližně 40–50 % oslovených věřilo, že chov zvířat čelí etickým a ekologickým problémům. Pouze 18–26 % respondetů bylo názoru, že umělé maso může tyto obtíže vyřešit. Více než polovina si však nemyslí, že by umělé maso bylo etičtější a ekologičtější než konvenčně produkované maso. Většina oslovených se domnívala, že by umělé maso nebylo zdravé ani chutné a že příprava náhrady masa z buněčných kultur je „absurdní a/nebo nechutná“ představa (59,2 % dotázaných). Ale 23,9 % a 16,9 % respondentů se domnívalo, že je to „zábavný a/nebo zajímavý“ a „slibný a/nebo proveditelný“ nápad. Většina, konkrétně 91,7 % dotázaných, nebyla připravena koupit umělé maso za vyšší cenu než tradičně produkované maso.
Respondenti, kteří o umělém mase neslyšeli a neznají ho, mladí lidé nebo ženy jej spíše podporují kvůli větší citlivosti k otázkám souvisejícím se systémy chovu hospodářských zvířat. Nejvíc neochotní podpořit umělé maso jsou starší muži a odborníci z oboru.
Podle francouzských respondentů se umělé maso objeví na našich talířích v průměru do 6 až 15 let, což je podobné tomu, co v jiné studii předpokládali oslovení čínští spotřebitelé.