Tytam jsou časy, kdy byly Spojené státy největším konzumentem masa na světě. Dnes je překonala Čína se spotřebou 75,5 mil. t drůbežího, vepřového, hovězího a skopového masa (USA 50,1 mil. t). Pokud k uvedenému objemu přidají Číňané ryby a mořské plody, celková spotřeba masa a produktů rybolovu dosáhne 145 mil. t. I když je průměrná aktuální spotřeba masa v Číně 49 kg/osobu a rok a v USA je to jednou tolik, přece jen Číňané početně několikanásobně Američany převyšují. A to samozřejmě ovlivňuje celkovou spotřebu masa.
Zásadní otázkou je, zda bude Čína pokračovat v růstu spotřeby masa, nebo zda bude spotřeba naopak klesat. Odpověď se pokusil nalézt H. Holly Wang z Pardue University ve svém článku, který letos otiskl prestižní Meat Science.
V posledních 40 letech rostl čínský HDP vysokým tempem a v r. 2019 dosáhl 10 000 USD na hlavu. Čína se tak dostala do kategorie zemí se středními příjmy. Spolu s růstem příjmů stoupala spotřeba masa. V období 1980-2002 se průměrná spotřeba masa a ryb zvýšila o 200 %. Nejrychlejší růst spotřeby masa proběhl v období 1990-2000. V novém tisíciletí se nárůst již zpomalil. Kromě příjmů hrála roli také infrastruktura. Tržiště nahradily supermarkety, které se staly příznivějším místem pro prodej neúdržných potravin včetně masa. Rovněž přesun obyvatelstva z venkova do měst (každoročně více jak 1 % obyvatelstva) napomáhá růstu spotřeby masa, a to díky moderním kuchyním, které dovolují připravit maso pestřejším způsobem, než v tradiční pánvi wok nad ohněm.
V Číně se aktuálně dostal do popředí zájem o bezpečnost potravin. Většina průzkumů ukazuje, že otázkám bezpečnosti potravin věnuje veřejnost více pozornosti než ceně, původu, životnímu prostředí anebo chuti. Zájem o bezpečnost se týká většinou masa, mléčných výrobků a dalších potravin živočišného původu. Autor článku tento postoj uvádí na příkladu tzv. ochoty zaplatit (WTP z angl. willingness-to-pay je maximální částka peněz, kterou je zákazník ochoten zaplatit za produkt nebo službu). Zatímco pro čínské konzumenty dosahuje WTP za certifikovanou bezpečnost potravin 100-150 % ceny konvenčních produktů, v případě sledovatelnosti je to okolo 50 % a za domácí produkty oproti importům z USA je to 50-80 %.
Velkým rivalem pro spotřebu masa jsou ve vyspělých zemích alternativy masa, zejména na bázi rostlinných bílkovin. Potraviny založené na rostlinných proteinech mají v Číně dlouhou historii. Proslulé tofu se svými četnými variantami pochází právě z Číny a má za sebou tisíciletou historii. Na čínské komunity mělo velký vliv budhistické náboženství a vegetariánské pokrmy byly často a široce přijímány veřejností, ať už to byli konzumenti masa či nikoli. Hlavní rozdíl mezi dnešními alternativami a tradičním tofu je v tom, že tofu se nesnaží podobat masu. I když se zpracované tofu občas označuje jako vegetariánské kuřecí nebo Budhova kachna, protože se vzhledem, texturou a chutí podobají tepelně opracovanému kuřecímu či kachnímu masu.
O vegetariánské populaci neexistují žádné oficiální statistiky. K budhistickému náboženství se hlásí 18,3 % čínského obyvatelstva. Ale ne každý budhista je v Číně vegetariánem. Nicméně vegetariánský styl výživy je populární. V období 2014-2018 přibývalo vegetariánských restaurací průměrným tempem 6,4 % ročně. Nicméně konvenční restaurace rostly ve stejném časovém období rychlostí více jak 10 %. Nové rostlinné alternativy masa prodávají v Číně nejvíce zahraniční řetězce provozoven stravovacích služeb, jako Starbucks, KFC nebo McDonalds. Existují různé zprávy o různých postojích Číňanů k této nové kategorii potravin. V jedné se uvádí, že 20 % obyvatelstva již zkusilo koupit tyto produkty a z nich 60 % tyto alternativy masa nakupuje opakovaně. Jiná studie poukázala na to, že hlavními důvody nákupu těchto nových potravin jsou motivy ochrany životního prostředí a zdravotní hledisko, zatímco nutriční aspekty, chuť a textura jsou ve srovnání k masu hodnoceny negativně. Zdrženlivě se zatím staví čínská veřejnost k masu připravenému z buněčných kultur. Konvenční maso má v Číně nezastupitelnou roli a tamní vláda podporuje domácí produkci masa k pokrytí poptávky trhu, který žádá více masa (Wang, H. H.: The perspective of meat and meat-alternative consumption in China. Meat Science, 194; 2022, 108982).
